POZOR, následující hodnocení je více než rok staré:
Dlouho dobu jsem přemýšlela, jestli napsat recenzi nebo ne. Stále jsem si říkala, že jsem to všechno možná vnímala negativně, jelikož jsem z toho všeho byla ve stresu.
Tak tedy, po roce, co jsem splnila teorii, jízdy a zkoušky..
Autoškola Club Ostrava mi byla doporučena mými blízkými přáteli a na ně jsem spoléhala.
Slečna při zápisu a placení byla vždy milá a ochotná. Stejně tak pan Tichý. Teorie byly vcelku dobré a velmi jsem se těšila na jízdy. Bohužel, jsem připadla panu Pruskovi, který měl ke všemu připomínky, byl neustále nespokojen, pouze rýpal a při jízdě, když mi třeba chcíplo auto, jsem pouze cítila na sobě jeho otrávený pohled.
První jízdu jsme jeli na cvičiště. Tam jsem se sotva naučila rozjíždět a ani ne sama. Pan Prusko stále držel spojku.
Druhou jízdu mě pan Prusko okamžitě vtáhl do provozu, aniž bych sama měla jistotu v tom, že vím, jak se rozjet. Snažila jsem se mu to vysvětlit, ale pro něj přes to nejel vlak. Učitelská metoda tzv. hoď ho do vody a on se naučí plavat sám. Byla jsem tak vystrašená běhěm provozu, že jsem se nedokázala na nic soustředit, nešlo mi zařadit, nestíhala jsem všechen ten ruch vnímat. Byly asi tři odpoledne, takže provoz byl opravdu výživný, zejména na Slezské. Chcípalo mi to a pan Prusko stále jenom protivně komentoval situace: "Co to děláte? Tam ne. Řekl jsem třetí výjezd." Ano. Chyby byly na mé straně, ale když jsem na to nebyla připravená a hlavně nervózní, ve stresu, zpocená až na zadku, bylo to to poslední, co člověk chtěl slyšet. Nemohlo to dopadnou jinak, než že jsem se na parkovišti zhroutila. Aby pan Prusko dostál svému, tak místo toho, aby mi udělil nějaké rady, si šel stoupnout ven a zapálil si, jak měl ve zvyku (mi, jakožto nekuřákovi, to celkem vadilo, jelikož to je pro mne ztracený čas a hlavně smrad).
Třetí jízdu už byl omrzlý, jenom co mě viděl. Ještě si stále pamatuji, jak jsem na Slezské Ostravě zastavila na STOPce, stála jsem, chtěla jsem se rozjet, ale pan Prusko dupl prudce na brzdu se slovy: "Nestála jsem dostatečně dlouho." Jakožto horká hlava jsem mu hned namítala, že to tedy stála. Ale i kdybych opravdu stála krátce, rozhodně bych přivítala slova: "Zastavte znovu" nebo "Objedeme si to ještě jednou", než prudké dupnutí na brzdy, že jsem si málem dala do zubů o volant. Zkrátka jsme si nerozuměli, tak jsem přešla k panu Majerovi.
To už bylo o něco lepší. Všechno mi vysvětlil, pokud jsem udělala chybu, nechal mě to projet klidně i třikrát, dokud jsem to nenapravila. Takže během jízdy a vysvětlování, mě také stihl pozvat na čaj, kafe, večeři, vysvětlit mi jeho milostný život a také mi stihl říct o svých koníčcích. Což bylo v porovnání s pane Pruskem velmi uklidňující, jelikož jsem se učila trošku toho multitaskingu. Řídit, uvědomit si, že jsem na hlavní a u toho odmítat pozvání na rande. Ovšem, když jsem odmítla, tak se chování pana Majera rapidně změnilo a byl také protivný. Ale kdo by nebyl, když dostane košem, viďte?!
Nakonec jsem ještě byla u třetího pána, u kterého si nepamatuji, bohužel a tímto se omlouvám, jméno. Ten byl velmi sympatický. S ním jsem odjezdila povinné jízdy, nakonec jsem si připlatila jednu navíc a byla jsem připravená na zkoušky. Jezdili jsme i takovým starším citroénem, ve kterém se řadilo jako v tanku. Ovšem to řazení nebylo jediné, co mělo s tankem společné. Byl to i bordel v autě. Asi 15 flašek od pití, zmačkané obaly od jídla na zadních sedadlech a podobně. Ale to už je jenom asi detail.
Jízdy jsem udělala až napodruhé. Opět s panem Pruskem po mém boku, který byl docela rád, že už budu pryč. Komisař byl poněkud také arogantní, celou dobu požvykoval nahlas žvýkačku a při každé odpovědi se tvářil více otráveně (což nemá nic společného s autoškolou, ale stejně to nepřidává moc na odvaze úspěšně dokončit jízdy).
Abych to tedy shrnula - díky panu Pruskovi se dodnes bojím řídit, jsem pokaždé ve stresu a vůbec se necítím uvolněně, což je možná ta nejhorší varianta řidiče. Takže jezdím max. jednou za tři/čtyři měsíce.
Za mě tedy nedoporučuji. Ale jak to bývá, já mám většinou smůlu na učitele, takže pokud budete jezdit s někým jiným (anebo necháte pana Pruska po Vás vozit a zesměšňovat), tak Vám to i vyjde!
vloženo: 3. prosince 2018
vložil: Janošová, emailová adresa nezveřejněna
